Na Novej rok jsme si s pani Chobotnicovou vyjeli na chvíli na přehradu. Z oblíbenýho nasedacího místa v Županovicích jsme jeli kus severně, do první zatáčky a pak zpátky a kus jižně, do další zatáčky. U Zvírotic bylo něco co jsem původně považoval za plohoucí ostrov bince a jehlicí, ale on to byl ostrov opravdovej.
Další den jsem se tam vypravil znova a mezitím voda v přehradě klesla ještě o 10cm, jak na Orlíku na svátky nemleli a plnili od léta prázdnou nádrž a na druhou stranu Slapy musej pouštět na Prahu povinný minimum 40 kubíků.
Jak klesla hladina asi na kótu 267,65mnm, tak vylezla dost velká plocha ostrova těsně nad touhle kótou. Graf zde. Den předtím tam byly jen dva relativně malý ostrůvky. Nejvyšší místa protíná pozůstatek štěrkový cesty, kdysi silnice (ne potahová stezka) okolo Vltavy. 
Cesta je jasně patrná, štěrk je tmavší oproti rozbláceným zbytkům půdy polí co tu byly. Za tohoto stavu vody byl ostrov asi 350 metrů dlouhej. 
Na mapách kontaminace je vidět rozsah zaplavený terasy u Zvírotic s cestou zhruba středem přehradou zaplavený plochy. Víc vpravo je vidět jak je zaplavená půlka Županovic. To, co vypadá jako skluz pro lodě do vody byla dřív cesta do dolní půlky vsi. Pan Čáslavský měl při natáčení dokumentu Vltava v obrazech štěstí na ještě nižší vodu, teď tam bylo mezi Zvíroticema a ostrovem tak do 60cm hloubky. Proto je tady v létě vyznačená plavební dráha podél původního toku řeky, na mělčině by lodě mohly snadno škrtnout. Ostrov je vidět i na letecký mapě z roku 2003, kdy se snímkovalo za zimního odlivu. 
Mezi Zvíroticema a Županovicema byl jez a na něm u pravýho břehu velikej mlejn s pilou, kterej vyhořel v roce 1928. Něco z historie Zvírotic v době před Přehradou ZDE. 
Když jsem se post pokochal ostrovem, zajel jsem ještě jižněji, (Ale tepleji tam nebylo), kde prakticky v bejvalým centru vsi stojí řopík. Jedná se o objekt 126/62/A200Z. Normálně je tak metr pod hladinou.
No a to je tak nějak všechno. Moc jsem toho na kilometry nenajezdil, neb jsem zkoumal ostrov a taky foukal nárazovej vítr. Další dny začala hladina zase stoupat.
Text a foto – Chobotnice