Knížky o pádlování

Venku je mráz až praští a všechny řeky a potoky jsou spoutané ledem. Pracovní povinnosti získaly navrch před pádlováním. Rodina si žádá dovolenku u moře. Jistě, tyto a řada dalších situací pádlování nepřejí. Dlaně svrbí, břicho, záda a paže podvědomě pracují v rytmu záběrů, ale není kde, není jak a není na čem? Toť problém, ale malé řešení by tu bylo. O pádlování alespoň číst. A jaké knihy by to měly být, které alespoň utlumí abstinenční příznaky? Pojďte tedy se mnou do mé knihovny a já se vám pokusím něco nabídnout.
První kniha, kterou nelze opomenout je rozhodně Yukon solo od Karla Dohnala. Mám ji v prvním vydání, ještě jako brožovanou bez barevných fotografií. Karel v ní popisuje cestu od pramenů Big Solomon River v Kanadských horách na soutok s Yukonem a cestu po této nádherné řece až k jejímu ústí do oceánu bičovanému severními větry na Aljašce. Karel se na této cestě setkává s pamětníky zlaté horečky tzv. old timery, využívá pohostinství indiánů i eskymáků. Navštěvuje zlatokopecká městečka duchů. Převrací se do ledově studené vody jarního Yukonu. Nádherná kniha o tříměsíční cestě. Vnímaná a popisovaná českou mentalitou.
Další kniha na kterou upozorním je od Dona Starkella a jmenuje se Pádlem k Amazonce. Kanaďan ve středních letech, jeho dva synové a obyčejná šestimetrové laminátové kánoe. Říkáte ingredience k běžnému prázdninovému pádlování? Ne tak pro Dona a jeho kluky. V této sestavě podnikl dvouletou cestu, nejprve vodním systémem Red River, poté po Mississippi do Mexického zálivu. Podél pobřeží Střední a Jižní Ameriky. Ústím a proti proudu Orinoka, vnitrozemským kanálem a nakonec po Amazonce. Na této nejdelší cestě, kterou kdo kdy na kánoi podnikl, se setkávají s divokými zvířaty, různými rozmary počasí, několikrát se převracejí v mořském příboji. Bloudí a nalézají cestu. Mají problémy s drogovými kartely, jsou zatýkáni ozbrojenci, vystaveni nedůvěře policie a úřadů. Kniha plná dobrodružství. Jediné co bych jí vytknul je, že jsou tam asi čtyři, možná šest fotek. Z takové cesty? Třikrát škoda.
Následuje kniha, ve které se pádluje jen málo. Ale přes to si myslím, že je čtivá. Je to Kanadské bloudění od Václava Jima Šťastného. Popisuje svůj život emigranta a touhu jít na sever a žít po způsobu indiánů a zálesáků, jak si ho vysnil na trampech v Čechách. Samozřejmě přichází konfrontace s realitou. Jim pracuje na pile, pro ropné společnosti, toulá se Kanadou a Aljaškou, staví srub a tráví v něm rok mimo společnost. Má pletky s indiánkami a eskymačkami. Sedí v base.
Inu, stojí to za to.
Moc romantiky? Moc daleko? Zkusíme něco z domácího rybníčku.
Mám tady knihu staršího vydání. Jmenuje se Na třech řekách a popisuje lehkou formou zážitky nejprve gymnazistů, poté mladých mužů a posléze otců od rodin na českých řekách. Celé to začíná v období protektorátu. Autorem je Evžen Peřina.
Ještě něco domácího? Rozhodně nemohu nezmínit útlou knížku od Zdeňka Šmída. Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii. Televizní seriál natočený dle této předlohy jsem záměrně neviděl. Nechtěl jsem si kazit náladu poetiky téhle knížečky. Kupodivu tu vlastně ani nejde o pádlování.
Není chuť číst? I to se dá řešit. Nabízím knihu fotografií známého fotografa Ladislava Sitenského. Na řeku! Snivé černobílé fotografie. Naprosto profesionální práce.
Tak to bylo moje pozvání k počteníčku a pokoukáníčku. Rozhodně ho neberte jako uzavřené. Občas sem něco přihodím, tak, jak se ke mně knihy budou dostávat a jak se mi budou líbit.

Přidáno:
Prvosjezdy divokých řek. Kniha, kterou uspořádal Cameron OConnor. Obsahuje několik krásných reportáží z prvosjedů divokých řek od různých autorů. Obsahuje také jediný do češtiny přeložený text od Billa Masona, který v něm popisuje sjezd řeky Hood.

Další knihou která mě v poslední době zaujala je antikvariální kousek, z nějakých 30. let, s názvem Sjížděl jsem dravé řeky od německého autora Herberta Ritllingera, který ve skládacím plátěném kajaku sjíždí horní tok Amazonky.