Ahoj, letošní reportáž z už tradiční akce bude spíš fotogalerie z neděle.
O samotném závodu z pohledu závodníka napsal například Petr Smítka z oddílu SC 80 Chomutov ZDE.
Závod jsme si taky samozřejmě užili, je to fakt velká akce, kde se postupně přechází z adrenalinu masového startu stovek lodí do vytrvalostního módu této řekněme středně dlouhé tratě.
Po konci závodu, občerstvení a odevzdání startovních čísel nás čekalo se převléknout do civilu, hydro nechat v autě a vyplout dál. V Krumlově se k nám připojil i Buchťák, který nezávodil.
V sobotu se dá do soumraku doplout tak někam za Zlatou Korunu. Nám to vyšlo i akorát do začátku deště, který se přes noc vypršel. A v neděli ráno se vyplatí vystát a posnídat ještě za tmy a to ze dvou důvodů – jednak člověk má šanci těsně chytnout vyšší průtok od závodů, ale hlavně kvůli poetice brzkého rána na řece. Ty ranní mlhy mísící se s paprsky vycházejícího slunce za to stojí. Samozřejmě, správný vodák vyjíždějící po jedenácté hodině toto nevidí.
I vyplutí za ne úplného světla má svoji poetiku. Pokročilá roční doba má výhodu, že se na to nemusí vstávat ve čtyři ráno.
Láďa a Buchťák skončili na Hluboké a já pokračoval dál, s rozmarným počasím až do Týna nad Vltavou.
Tak zase za rok…
Chobotnice & Láďa Bláha
PS: nojo porát, na článek z Yukonu myslim, kudy chodim.
Davam Vam palec nahoru.
Jeste jednou si uzit reku nez prijde zima. plazic