Přehrada Kamýk za odlivu

Povodí Vltavy ohlásilo, že od 4. do 7. října (V pátek sedmého by se mělo už napouštět) má být snížená hladina na přehradě Kamýk zhruba o pět metrů. Toto snížení bylo potřeba kvůli skenování prostoru pod hrází  v souvislosti s výstavbou povodňových bezpečnostních přelivů. Jiné snížení je avizováno v Harmonogramu, tam ale podle porovnání s vodočty půjde jen o to, že hladina nepůjde na víc, ne běžné provozní denní maximum. Normálně tam bývají výkyvy plus jeden metr a ty by být nemohly.  V noci na 4. října začalo vypouštění Kamýka a ve dvě odpoledne bylo vypuštěno. Hladina 277,88 m.n.m.
Vzal jsem tedy svou věrnou cedrovou kánoe a vydal se k řece.  Pojeďte se mnou na výpravu upuštěnou přehradou. Doporučuji otevřít si k tomu nějakou slušnou mapu, třeba ZDE.  Fotky jsou z různých plaveb kvůli vhodnému světlu na různá místa, tak jsou seřazené jak by šly za sebou po proudu dolů. 
Pod hrází Orlíku, lávkou a i dál pod ústím Líšnického potoka většinou bylo vidět holé kamenné dno. Tu trochu průtoku tvořily vody Líšnického potoka a zbytky vody vytékající z břehů pod obvyklou úrovní vzdutí.  Za dob plavby vorů a šífů prý býval problém s nánosy z Líšnického potoka, které vytvářely ve Vltavě nepříjemné mělčiny.

Dno řeky v Solenicích. Tak málo vody tu samozřejmě nebylo ani za časů před přehradou.  Pamětníci vyprávějí o dva metry hluboké řece plné dlouhých trav a ryb.  Foto (C) Archiv muzea Klučenice

Na horním konci Solenic. Vlevo obecní úřad, vpravo kotelna.  Před stavbou přehrady tady byly louky a pole.  Budovy byly postaveny jako městečko pro zaměstnance na stavbě hráze a později k běžnému ubytování. Tady jsem mohl už opatrně plout, ale bylo mělko a spousta šutrů.

Tady ještě bylo vidět spousta kamenů, i když mezi nimi už bylo vody pro kanoe dost. Ale takový špičatý kámen, který čouhá centimetr nad hladinu, ten je ve vodě bez proudu špatně vidět. Nebo člověk běžně plul a narazil pádlem do kamene pod vodou a další záběry zase ne.  Ty bludné kameny měly být údajně nazývány Kozlíci. Těžko říct, jestli podle nich bylo nazváno místo na pravém břehu – V Kozlíkách, nebo to bylo opačně.

Pod čističkou něco ztratilo pás. Docela velký pás. Ale pásovec to nebyl.

Kousek pod čističkou u pravého břehu je v řečišti zbytek nějaké železobetonové konstrukce. Že by tam bylo třeba molo pro parníky?

Pod vyhlídkou Altán leželo pár těhle věcí. Jestli to bývávalo pro připoutávání bójek, nebo jsou to staré bójky jako takové, nevím.

Pár pohledů z vyhlídky Altán, neobvykle s odhalenými břehy

Tady Altán v neobvyklé perspektivě. Tady bylo vody zhruba realisticky jako za časů volné řeky.

Samota Na Pakostě nebývala samotou. Podezdívky zbořených roubenek lze tušit u břehu.

Část Podkovy a vrch Na Altánku. Královská potahová stezky je v oblasti Podkovy místy poničená velkou vodou, nebo zasypaná pískem či kamením. Foto (C) Archiv muzea Klučenice
Ještě z Podkovy naproti Pakostě.

Tady od chalup Na Šefrovně vedla cesta k vodě.

Tady by měly vpravo být ruiny plavecké hospody Na Šefrovně. Vlevo  zbytky pivovaru. Eduard Chalupný ve svojí knize Vltava líčí velmi pochmurný zážitek s noclehem tady. Jak jim v hospodě na zemi bylo úzko a nedobře, šli tedy hledat nocleh do vedlejšího stavení, kde ale přízemí bylo plné spících lidí a na půdu je nepustili, že jsou tam prý hadi. Vrátili se tedy ještě rádi do (pro ně) ponuré hospody.

Toto je záběr z místa pivovaru přes podezdívku a předzahrádku hospody Šefrovna. Ve své době to prý byl nejmenší pivovar v Čechách.

Sklep Šefrovny je vytesaný ve skále. Zděný má jen vchod.

Tahle vrba těsně vedle předzahrádky Šefrovny prý rostla ještě po zatopení přehradou a jak vršek těsně vyčníval nad hladinu, jezdili prý ještě nějakou dobu řezat z ní pruty na loďce.

Friesova vila, neboli vila Mařenka v místě Na Šefrovně.

Skvěle zachovaná Královská potahová stezka – královka. Vypadá stejně jako ta, co je vidět při nízké hladině pod Kořenskem.  Tady tahali koně nákladní šífy proti proudu. Protože nejen voroplavba, ale i nákladní lodní doprava kamene a dalších produktů tady fungovala už dávno a až do výstavby přehrad.

Tohle je v místě Struhy, kde do Vltavy zprava ústí potoky Hrachovka a Jahodový potok. Tadyta kamenná zídka do oblouku původně odváděla vodu z potoků mimo budovy a daleko podél břehů Vltavy.   Teď je zakrytá výplavovým kuželem písku z potoků, který se ukládal hned ve stojatých vodách přehrady.
Tady na levém okraji fotky byl přes levé dvě třetiny řeky jez, který vzdouval vodu pro mlýn Voznice, nebo Vamberův mlýn na levém břehu.   Podle Teklého kilometráže a s přepočítáním na hladinu Jadranu by měla být koruna jezu cca 277,3 metrů nad mořem. Tedy asi půl metru hluboko teď.  Přesně podle předválečné vodácké kilometráže.  První známý mlynář byl Pert Nasákovec – Žebrákovský, což koresponduje s názvem nedalekého Žebrákova. Od roku 1838 patřil rodu Vamberů. Posledního mlynáře, Václava Vamberu uvěznili komunisti  po zinscenovaném procesu v padesátých letech a do mlýna se už nevrátil.  Zemřel po útrapách ve vězení v roce 1958. Více o tomto příběhu najdete ZDE.

Při srovnání s historickou leteckou fotkou jsou tam přesně vidět ty břehové opevnění a kanál mlýnského kola s vyvýšeninou zděnou z kamene, kde byl uložený vnější konec hřídele vodního kola.

Pohled proti proudu – tudy odtékala voda kamenným kanálem od mlýnského kola. Nižší část kanálu je pod vodou a pokračuje dál jako přes levý spodní roh fotky.

Pohled „Skrz zřícenou stěnu do mlýnice“. V pozadí klenba sklípku.

Za mlýnem, přilepená k jeho stěně směrem ke svahu stávala malá kaplička.  K ní vedl tento chodníček z mlýnských kamenů.

Celkový pohled na prostor mlýnice a mlýnského kola. V pozadí ústí potoků Hrachovka a Jahodového.

V mlýnici se dochoval mlýnský kámen zasazený do konstrukce složení a řemenice transmise s částí hřídele.

Pohled přes mlýnici proti proudu.

Palečné kolo.  .

Tady je vidět vynořený meandr, respektive terasa Vltavy mezi bývalou usedlostí U Šrutů a Vamberovým mlýnem.  Dochovaná řada pařezů ze stromů vysázených na mezi pole. V pozadí vrch Na Bambulce a ústí Hrachovky.

Královka v zátáčce k Proudkovicím.

Nejlépe zachované základy jedné z hospodářských budov Bílkova mlýna v Proudkovicích.

A tohle zbylo z Bílkova mlýna. Skrz křoví lehce prosvítá ruina další z proudkovických budov.
Tato řádka kamenů je zřejmě ochrana mlýnského kola před ledy, plovoucícm dřívím a podobně.  Koruna jezu teď byla zhruba 180cm pod hladinou. V roce 1985 byla přehrada vypuštěná tak, že byla vidět i koruna tohoto jezu.
Pokyny z vodáckého dobového průvodce:
Proutkovice, km 105,5; vrata vlevo, mlýn vpravo. Pod vraty (šlajsnou, ale tady prostě jez nesahal přes celou řeku) jeti vpravo.
Na km 107,6  kameny, jeti uprostřed.
Na 108,0km vlevo
Na 109,0 vpravo, pozor na hráz! ( tady v místě současné přehrady Kamýk byla opět podélná kamenná hráz, která sváděla vodu do levé části řečiště.) 

Pohled od Bílkova mlýna přes meandr Žebrákov – Na Rybárně na údolí Mlýnského potoka.

Toto je patrně disková převodovka z mlýnského zařízení. Čtyřkvalt.

V roce 1929 měly Proudkovice 11 domů a 77 obyvatel. Dnes stojí jen jeden funkční dům.

Kamenné zdi podél řeky pod lomy u Žebrákova, naproti Proudkovicím.

Rozbořené základy budov v místě pod loděnicí na Žebrákově.

Tady lehce vyčuhují zídky dolního Žebrákova a pravděpodobně kamenný val mezi pozemky.   Možná Huptychovo hospodářství.

Zátoka Mlýnského potoka se opět změnila v údolí Mlýnského potoka.

Tady rozvaliny domů v osadě Břehy.

Stále ještě pod vodou zůstávají podélné kamenné hráze, které koncentrovaly tok řeky u levého břehu.

Břehy – tady je dnes zatáčka a oblíbené koupací místo s malou skálou. A těsně pod hladinou zbytky domů. V rozvalinách jedné z místností je stále ještě i kovová kostra postele.

Osamělý dům Na Emiliance na levém břehu dnes vypadá jako samota. Ale samota to nebyla, níž byla řada budov, které podlehly přehradě.

Rozvalený dům Švastalovy Lhoty.

Lom v Čermácích – za běžné hladiny se do něj dá vplout. Teď je jeho dno vysoko nad vodou.

Tady normálně vystupují závodníci závodu Budějovice – Praha z lodí po schodech. Teď je na ty schody daleko.  Vývaziště lodí čekajících na zdymadlo je vysoko nad vodou a stejně tak do zdymadla vede metr vysoký schod.

Obnažená návodní strana přehrady.
Letecké fotky upuštěné přehrady ze stejných dnů najdete na Facebooku Nebeské.